gygant - 29.06.2026 v 19:41:12 -
new
Hrál jsem dvě hry z vesmíru za sebou.
Pragmata: nevěděl jsem moc, do čeho jdu. Takže mne ta Diana trochu rozhodila a poměrně dost dlouho jsem se cítil trapně. Trvalo mi dlouho, než jsem hru vzal na milost a užil jsem si ji. Jako, koho mrzelo, že Kratos už není úplný šílenec s má taťkovské myšlení, a koho sral ten jeho synek, tak toho asi rozněžnělý Hugh a osmiletá (!) rozjívená dívenka nenadchne. Nicméně hra je konzistentní, příběh se nakonec dá strávit, a i když jsem se z hratelnosti neposadil na zadek (přeci jen, během střílení řešit trochu primitivní diagrámky ve vesmírné střílečce není nějak mega cool), tak to není špatná hra a skutečně by mohla být dostatečně úspěšná i vést k pokračování.
Directive 8020: ne, Until Dawn zůstává majstrštykem studia. Nevím, proč to nefunguje. Karty vypadají rozdány dobře. Stísněné prostředí, slušné postavy, mimozemská entita, volby s dopadem, slušná grafika. Proč by to nemohlo vyjít? Příběh je totální klišé, ale nakonec má nějakou nadstavbu a i tady není příběh problém. Stereotypní stealth už vadí. A kromě něj už zbývají jen statické rozhodování a pár QTE. Hratelnost tedy nic moc, ale ne že by v Until Dawn byla větší. Postavy jsou méně praštěné? Možná ta vážnost tomu nesvědčí, hláškující puberťáci a béčkový příběh se asi hodí více. Všechny volby jde hned vrátit, což ubírá na nervech. Dá se zvolit obtížnost, kdy se vracet nedá, a nejspíše by to vedlo k lepšímu pocitu ze hry, ale hrát to napoprvé takto znamená být přípraven na brutální frustraci, protože některé volby vás drsně potrestají, i když to myslíte velmi dobře, nebo vás dožere nezvládnutý QTE. No a napodruhé už to nebude ono, páč znáte výstup. Těžko doporučit, já se nakonec bavil dostatečně, ale perla to není.